Vzbudil mě něčí hlas. Nechtěla jsem vstát. Bylo tu tak dobře. Někdo se mnou zatřepal a vzal mi peřinu. Otevřela jsem oči. Byla to Scar.
Bella: Co je?
Scar: Vstávej. Za chvíli se odchází.
Bella: Cože??
Vystřelila jsem do sedu. Jak je to možné?
Bella: Jak?
Scar: Asi kvůli tomu kouzlu. Dlouho jsi objímala Alexe. Možná tě to dost oslabilo.
Bella: Aha. Dobře.
Okamžitě jsem se šla umýt a obléct. Oblékal jsem si nátělník, legíny a koženou bundu. Společně s holkama jsme šli před sídlo. Alex a jeho lid tu již čekali. Všichni měli normální oblečení. Všechny jsem si pořádně prohlédla. Byli loajální Alexovi. Ten zrovna pronášel proslov. Já si stoupla k němu. Všichni překvapeně zalapali po dechu. Podívala jsem se na Alexe, jestli můžu mluvit. Ten kývl. A já mohla spustit.
Bella: Přeměňovači. Chápu, že mě asi nechcete zrovna moc poslouchat, protože jsem se vám pokusila zabít velitele. Ale chci vám něco ř��ct. Nikdy jsem neviděla takovou loajalitu vůči veliteli. Jste jednotní a silní. A to obdivuji. Já... Bych vás chtěla o něco požádat. Znám normální přeměňovače a jejich uvažování. Oni nejsou jednotní. My to vyhrajeme. Já vím, nejsem přeměňovač s černou magií, ale já se tak cítím. Protože vy nejste temní ani zlomyslní a ani krutí. Jste úžasní, spravedlivý a neuvěřitelně sehraní. Pokud na nás zaútočí, dokážu nás všechny ochránit měsícem. Ale musíme spolupracovat. Věříte mi?
Lidi si mezi sebou začali vyměňovat překvapené a nejisté pohledy. Scar s Kalis vystoupily dopředu a oddaně se na mě dívaly.
Scar: Přátelé! S touhle dívkou nejde nesouhlasit. Když jsem ji poprvé viděla ve vězení, věděla jsem, že bude úžasná. A taky byla. Silná, krásná s neuvěřitelně drzá.
Obě dvě jsme se pousmály.
Scar: To díky ní se mi dostalo spravedlnosti. A nejen mě. I vám. Změnila našeho velitele, Alexe. Je teď naprosto skvělý. Zase v něm vidím svého bratra.
A usmála se na něj. Alex se na ni také usmál.
Scar: Proti říkám, buďte s ní! Ona nás dovede k vítězství!
A skončila. Tentokrát začala mluvit Kalis.
Kalis: Když přišla, byla ustrašená. Stejně, jako já. Ale pak se změnila a i mě něco naučila. Naučila mě žít. Já věřím, že i vy to uvidíte a pochopíte to. Věřte jí a stůjte za ní.
I teď se pořád všichni dívali nejistě. Ale za chvíli se začali uklánět. Až se poklonili všichni, znovu jsem začala mluvit.
Bella: Neklaňte se mi. Nejsem královna. Chci, abyste mě brali, jako jednu z vás. Prosím.
Všichni pokynuli hlavou, jakože rozumí. A mohlo se vyrazit. Šli jsme přímo. Nemuselo se zatáčet ani nic takového. Prostě se šlo rovně. Od sídla to ale bylo našikmo. Bylo to zvláštní. Můj domov byl k sídlu přímo rovně, akademie byla k sídlu příčně. Jako trojúhelník. Ale to by musela být akademie od mého domu taky příčně. Můžu to pak vyzkoušet. Zrovna vyšel měsíc, když jsme se ocitli na kraji lesa. Už tu čekali všichni přeměňovači, ck byli proti nám. Zahlédla jsem mezi nimi i Ronie s Lili. Zabolelo mě u srdce. Byla tu i Quinn, Matthew a jeho nejlepší kamarád David a Ladiová. Na Ladiovou jsem nenápadně mrkla. Ona okamžitě pochopila a kývla. Přijde. Alex a já jsme vystoupili dopředu, stejně, jako to udělala Ziriová. Ziriová začala mluvit...
Ziriová: Dnes se zde odehraje bitva. Snad se nebojíte.
Bella: Nikdy jsem se vás nebála a dnes tomu není jinak.
Ziriová: Ach tak. A jak se ti líbí můj dárek?
A ušklíbla se. To kouzlo... Já na ni zavrčela. Alex taky.
Ziriová: Teď se vrátíme ke svému vojsku a nechť bitva započne.
Všimla jsem si jak Matthew a David pokukují po Kalis a Scar. Matthew po Scar a David po Kalis. I ony vypadaly zaujatě. Tohle není dobrý. Ziriová zařvala a přeměňovači se proti nám vrhli. My s klidem stáli. Já pouze mávla rukou a přeměňovače odhodila. Alexův lid mi věřil. Věřil mi úplně ve všem. Pousmála jsem se. Ziriová se naštvala a sama se proti mě vrhla. Já jsem však nehnula ani brvou a mé kouzlo ji opět odhodilo. Naštvaně si odfrkla. Avšak já začala zpívat. A tančit (link - https://www.youtube.com/watch?v=2-8q7WH4qwk 😉 a představte si, že ten hlavní hlas je holka, mužský vokál je Alex a zbytek jsou ostatní přeměňovači s černou magií) Všichni po mě opakovali. Všichni naši přeměňovači. Bylo to neuvěřitelné. Alex se přidal. A začalo to. Cítila jsem, jak mám větší sílu. Měsíc nás osvětloval. Zpívala jsem hlasitě a čistě. Naše taneční sestava byla neuvěřitelná. Když píseň skončila. S Alexem jsme od sebe byli kousíček. Stačilo se lehce pohnout a naše rty by se spojily. Ale já se odvrátila. Zase jsem cítila tu úzkost. Otočila jsem se k přeměňovačům, co stáli proti nám.
Bella: Vidíte? My jsme jednotní. Tohle by jste bez nácviku nedokázali. My to ale dokážeme. Vy bojujete kvůli rozkazu. My kvůli svobodné vůli. Vy se podřizujete svým vůdcům. My svým vůdcům nasloucháme a respektujeme je, ale zároveň se s nimi můžeme normálně bavit. To by nezvládnete.
Mé kamarádky se na mě obdivně podívaly. Ale Ziriová pouze se vztekem prohlásila.
Ziriová: Prázdná slova. Na ně!!!
A začal opravdový boj. Přeměňovači se přeměnili a postavili se proti sobě. Zrovna jsem se otočila na Alexe. On na mě. Nebylo potřeba slov. Oba jsme se o sebe báli. A pak jsem se koutkem oka podívala na Ziriovou. Kolem ní byla obrana a ona začala kouzlit. Mně se zamlžil zrak. Mé tělo i hlava mě přestali poslouchat. Rozkaz zněl jasně. Zabí ho!!!
Alex
Podíval jsem se na Bellu. Taky se bála. Pak se ale podívala jiným směrem. V jejich očí bylo zděšení a pak.... Neumím to popsat. Její oči se změnily. A její pohled mluvil za vše. V rychlosti jsem se ohlédnul. Ziriová ji začarovala. Bella mě chce zabít. A když jsem se otočil zpět, vrhla se na mě...