Alex mě pustil dovnitř. Vešla jsem. Měl celý pokoj slazený do černé barvy. Neměl ho moc honosně zařízený. Vypadal podobně, jako můj. Alex si mě změřil pohledem a zamračil se, když spatřil mé pyžamo.
Alex: Proč máš dvoudílné pyžamo, když normálně nosíš košili?
Bella: Jednou za čas si ho dávám. A jak sakra víš v čem spím???
Alex: Špehoval jsem tě.
A ušklíbl se. Doufám, že mě neviděl, když jsem se sprchovala.
Bella: Doufám, že jsi mě nešpehoval, když jsem se sprchovala.
Alex: Jenom jednou. Před dvěma lety.
Bella: Ty sprosťáku!
Alex: Jsi rozkošná, když se zlobíš. Jsi tak bezbranná.
Bella: Kdybych opravdu moc chtěla, roztrhám tě na kusy.
Alex: Zkus to a někdo to schytá.
Bella: To je důvod, proč tolik nechci. Protože vím, že jsi moc zbabělý na to, abys potrestal přímo mě a raději potrestáš někoho, na kom mi záleží. Nevyřizuješ si to se mnou proto, že víš, že bych tě přemohla. Jsi vážně slaboch.
Alex mě přitiskl na stěnu. V očích se mu zračila výhružnost.
Alex: Už nikdy mě nenazývej slabochem. Špatně dopadneš.
Pak mě pustil. Mávnul rukou. Na mém těle se objevila krátká, velmi krátká košile s velkým výstřihem. Vážně?
Bella: Zapomeň!
A zpět jsem si vykouzlila své pyžamo. On se ale nechtěl vzdát a přičaroval zpět tu košili. Takhle jsme se dohadovali asi patnáct minut, až nakonec jeho trpělivost skončila a chytil mě kolem pasu a pohodil na postel. Vyhrál v oblečení on. Rychle jsem couvla co nejvíc ke zdi. On skočil za mnou. Surově mě chytil za ruce a přimáčkl mě pod sebe. Vytryskly mi slzy. On se mi podíval do očí. A pak se stalo něco zvláštního...
Alex
Můj vztek se dostal na povrch. Surově jsem ji popadl a hodil na postel. Měla na sobě jen tu košili. Snažila se někam schovat, ale nepovedlo se jí to. Chytil jsem ji za ruce a přimáčkl pod sebe. Propaloval jsem ji pohledem. Její oči slzely. A pak jsem se v jejích očích začal utápět. Zrak se mi zamlžil.
(Pusťte si píseň, link máte vedle😉) https://www.youtube.com/watch?v=0AvWV6Mk374
Bella byla ještě holčička. Seděla na louce v lese u akademie. Milovala to tu. Pak z lesa vyběhla její teta. V očích měla strach.
Teta: Bello! Kam jsi zase zmizela?
Bella: Sem. Líbí se mi tu.
Teta: Les je nebezpečný. Nemůžeš sem chodit.
Bella: Dobře.
Teta Bellu odnesla. Belle mohlo být tak sedm. Toto se několikrát opakovalo, ale Bella byla čím dál tím starší. Až jí nakonec bylo třináct.
Teta: Zlatíčko. Opět jsi tu?
Bella: Já od tebe nechci pryč. Na akademii.
Teta: Všichni tě budou mít rádi. Tak pojď. Už tam máš věci.
Z lesa šly přímo na akademii. Pak teta odešla. Za pár hodin Belle došel dopis, který sděloval, že její teta zemřela. Bellu to zlomilo. Dny a noci brečela.
Ve škole ji šikanovali a bili. I když si pak našla kamarádky a přítele, stále jí chyběla teta. A pak ji ten Matthew bil. Ona brečela. Bolelo ji to. Zlomilo ji to. Stále se vracela na louku. Všichni ji hledali. Ale ona se nechtěla vrátit. Chtěla být zase malou holčičkou, která žila u milované tety.
Ostatní ji od sebe odstrkovali. Nechtěli ji. Nečarovala. Byla jiná. Pak viděla zemřít Luka. Její magie se dostala na povrch. Ale byla zabarikádovaná. Nějaká událost to způsobila. Viděl jsem její vidiny. Viděla psi u lesa. Moment. To jsou moji psi. Don a Zac. Rozeběhla se pryč. Pak byla na té louce, na kterou vždy chodila. Viděla mě. Co to??? Pak jsem viděl její trápení tady. Její slzy. A zase jsem byl v realitě.
Její modré oči stále víc slzely.
Bella: Cos mi to udělal?
Alex: Já... Já nevím...
Byl šok to vidět. Zažila tolik bolesti. Nevím proč, ale dostal jsem chuť ji políbit. A taky jsem tak udělal. Naklonil jsem se k ní a spojil naše rty do jednoho. Bylo to něco úžasného. V mém těle, srdci a duši, jakoby něco vybouchlo. V břichu mě něco šimralo. Moje srdce jakoby jásalo. Pak jsme se odtrhli. Zmateně se mi dívala do očí. Já jsem z ní rychle slezl a lehl si na druhý okraj postele, aby neviděla, jak se červenám.
Alex: Dobrou...
Bella: Dobrou...
Co se to se mnou děje? Dostává se mi pod kůží...
Bella
Viděl úplně všechno. Všechno, co se mi stalo. Nechtěla jsem, aby to věděl, ale tak nějak se mi ulevilo. Ale i tak jsem byla vyděšená. Pořád mi tekly slzy.
Bella: Cos mi to udělal?
Alex: Já... Já nevím.
Neví? Pak se ale ke mně nahnul. Políbil mě. V mém těle jakoby explodovalo tisíce ohňostrojů. Bylo to úžasné. Neuvěřitelné. Pak jsme se odtrhli. Zmateně jsem se na něj podívala. Nejdřív mě nesnáší a teď mě líbá? On ze mě rychle slezl a lehl si na druhý kraj postele, obličejem ode mně. Červenal se. Ale nechtěl, abych to viděla. Pousmála jsem se.
Alex: Dobrou...
Bella: Dobrou...
Co to se mnou dělá? Ani s Lukem jsem se takto necítila. Mate mě. Nakonec jsem si i já lehla a usnula... Dnes to bylo zvláštní...